Každá žena má nejdéle od puberty nějaké představy o svém budoucím partnerovi. Ty postupem času přizpůsobuje trochu realitě a zkušenostem, ale obvykle je v nich stále něco, z čeho nechce slevit. Bývá to ovlivněno různými věcmi. Často dětstvím, vlastním otcem, případně jinými mužskými členy rodiny nebo romantickými filmy, či knihami, které viděla nebo četla.
Naštěstí se ty představy u jednotlivých žen liší, jinak bychom všechny chtěly ty samé typy mužů. Takhle mají všichni muži šanci, i když zdaleka nejsou ideální. A v dnešní době nebývá problém partnera i změnit, když se ukáže, že těm představám přeci jen moc neodpovídá. Bohužel ovšem často opakujeme pak při výběru dalšího stejnou chybu a začneme si s podobným typem.
Pro mě samotnou je jedním z hlavních kritérií u partnera jeho zručnost a schopnost poradit si při opravách a rekonstrukci bytu, či domu. Nemohu vedle sebe vystát někoho, kdo si na vše volá řemeslníky. Sama jsem se naučila pracovat s nářadím díky mému dědečkovi, ale ráda tuto činnost přenechám chlapovi vedle sebe. Umím si přivrtat polici, umím zatlouct hřebík, zaměřit, zaříznout, zabrousit. Vím, co je svěrák, pájka, vodováha. Můj bratr už tolik štěstí neměl. Je o 8 let mladší, děda již byl nemocný, rodiče se rozvedli, žil s matkou a dnes neví, co jsou kleště a co šroubovák. A to doslova.
Takových mladých mužů je bohužel hodně. Změnil se styl života, koníčky a kluci už si nehrají s Merkurem tak často, jako dřív. Chybí vzory a pár hodin dílen ve škole nestačí k tomu, aby se pořádně něco naučili. Proto jsou v obrovské výhodě ti, co něco umí, práce se nebojí a jsou všestranně zruční. V menších i větších městech můžete dnes potkat auta s nápisem hodinový manžel. Jedná se právě o tyto muže, kteří si ze své zručnosti udělali živnost a jsou také žádaní. Takže pokud nepatří zručnost zrovna mezi Vaše kritéria, víte, kam se obrátit.